Pokud se budeme držet naší „definice“ inteligentního domu, najdeme hned několik podobností s člověkem a jeho chováním. Okna představují lidské oko. Senzory jsou přirovnány k základním tělesným smyslům. Pocení zajišťuje chlazení těla stejně jako vzduchotechnika nebo klimatizace. Krví je pak elektrická energie, která proudí v žilách, tedy kabeláži, po celém objektu. Srdcem inteligentní elektroinstalace je napájecí zdroj, díky kterému je vše při životě. No a nakonec mozek..

Sice to nemusí být na první pohled patrné, ale pojem inteligentní budovy je již poměrně historickou záležitostí. Co je ale ještě zvláštnější, od 80. let ještě nebyl definován konkrétní význam tohoto označení. Nebo přesněji, byla jich vymyšlena hromada. Postupem času se jednotlivé definice vyvíjely a v každé době měly svůj specifický popis.